Vzestup uvědomělých podniků

Marcel Divín, Branch Office Manager ve společnosti Epson Europe CZ&SK zkoumá roli korporátní udržitelnosti a jejího významu pro budoucnost podnikání

Prostředí byznysu se posledních několik desetiletí významně proměnilo. Workoholický přístup k práci vystřídal wellbeing. Růst za každou cenu byl nahrazen férovým ziskem. Agresivitu nahradil altruismus.

Pandemie tento trend ještě urychlila. Lidé přišli o své blízké. Kladli si otázku, proč doposud pracovali tak, jak pracovali. Cítili společnou zodpovědnost udělat správnou věc. A byly tu příklady firem, které dělaly totéž. Lidé se zkrátka rozhodli, že nechtějí jen materiální a ekonomické bohatství, ale touží také po společenských a kulturních hodnotách.

Úspěšné budou ty společnosti, které si to uvědomí. Nastal čas uvědomělých firem. V budoucnu budou tyto firmy vítězi. Šedesát procent spotřebitelů již v současnosti nakupuje zboží šetrnější k životnímu prostředí, vyrobené udržitelně nebo eticky[1]. Uchazeči o zaměstnání dávají přednost flexibilní práci a kariérnímu postupu před čímkoli jiným[2].

Co znamená být uvědomělou společností?

Stručně řečeno, uvědomělá firma je společnost, která řeší prostřednictvím svého obchodního modelu nebo činnosti sociální a environmentální problémy, má komplexní povědomí o dopadu svého jednání a záleží jí na důležitých hodnotách. Takových, které přináší prospěch nejen jí samotné, ale také lidem.

Pokud jde o lidi, znamená to samozřejmě spravedlivou mzdu, bezpečnost práce a zdravé pracovní prostředí, ale také vše, co je prospěšné širšímu společenství, nejen zaměstnancům. Mezi sociálně uvědomělými podniky začaly být populární rozsáhlé pokusy o zlepšení společnosti, včetně zavedení férového obchodu, udržitelných materiálů a zvýšené míry kontroly partnerů v různých fázích dodavatelského řetězce, stejně jako cílenější programy přímých investic do práce s komunitou.

V čele skutečně uvědomělé společnosti zpravidla stojí někdo, kdo ztělesňuje a vykonává její poslání udržitelným a transparentním způsobem. Budování a řízení uvědomělé společnosti vyžaduje uvážlivější rozhodování a nekompromisní oddanost poslání konat dobro.

Mnohé z největších světových korporací těžily z kapitalistického systému, který zvýhodňoval neuvědomělé podnikání, jehož negativní dopady dnes vidíme po celém světě. Společnosti, které jsou nyní v tomto stavu, budou muset vynaložit velké úsilí a výrazně změnit své postoje a jednání, pokud se budou chtít přizpůsobit a přejít na uvědomělé podnikání a odklonit se od myšlenky, že jejich cílem je pouze zisk.

Požadavky spotřebitelů, hodnoty zaměstnanců a investoři zohledňující dopad na životní prostředí jsou hnací silou změn

V posledních několika letech vyvolaly události, jako je pandemie COVID-19, politická hnutí a problematika globálního oteplování, tlak na podniky, aby činily odpovědnější rozhodnutí. Proto nyní stále více podnikatelských subjektů začleňuje udržitelné strategie a přijímá společensky odpovědnější postupy, aby znovu sladily své cíle a činnost.

S rostoucím vzděláním společnosti se mění i požadavky spotřebitelů. Stále více lidí se vědomě snaží vybírat si takové firmy, které se snaží řešit sociální, ekonomické a environmentální otázky a které usilují o udržitelnější životní styl. 34 % spotřebitelů přestalo nakupovat u některých značek kvůli obavám o etiku nebo udržitelnost[3]. 

Studie prokázaly, že uvědomělé obchodní praktiky vedou také k lepší retenci zaměstnanců.  Talentovaní zaměstnanci, zejména z generace mileniálů a generace Z, nyní chtějí pracovat v cílevědomějších a udržitelnějších společnostech a jejich úsilí se zde zúročí ve vyšší míře retence zaměstnanců[4].  

Například více než 1 000 konzultantů společnosti McKinsey (80 % zaměstnanců McKinsey je mladších 40 let) napsalo otevřený dopis, v němž firmu vyzývají, aby nespolupracovala se společnostmi vyrábějícími fosilní paliva a dalšími klienty, kteří by mohli „nenávratně změnit Zemi“[5]. 

Jinými slovy, odpovědnost podniků není jen etickou otázkou, ale od dnešních zaměstnanců, spotřebitelů i investorů se očekává. Rozšiřující se povědomí o sociálních trendech a globálních praktikách vedlo k tomu, že mladí investoři sladili své investice se svými hodnotami a touhou po sociální změně.

S ohledem na tuto skutečnost již v současné době více než 60 % investorů z řad mileniálů investuje s ohledem na dopady, přičemž zhruba stejný počet z nich tvrdí, že tyto investice mají větší potenciál k dlouhodobé změně než tradiční filantropie[6]. Trend investování založeného na hodnotách bude s tím, jak budou mileniálové ovládat větší část majetku, jen růst.

Čtyři klíčové priority, jak se stát uvědomělou společností

V reakci na tyto trendy se podniky snaží být sociálně uvědomělejší a do zboží a služeb, které poskytují, začleňují environmentální a sociální faktory či aspekty dobré veřejné správy (ESG). Přitom existují čtyři klíčové priority, které by podniky měly zvážit.

Zaprvé musí přehodnotit svůj dopad na životní prostředí, protože stále více spotřebitelů požaduje transparentnost v oblasti etiky a ekologie. To zahrnuje přehodnocení způsobu fungování podniku, od iniciativ usilujících o nulovou uhlíkovou stopu až po vytvoření cirkulární ekonomiky, která minimalizuje využívání zdrojů a redukuje odpady, stejně jako emise uhlíku.

Musí také zvážit změny na pracovišti, které mohou snížit závislost na energiích a podpořit udržitelnější návyky, jako je tisk pouze nezbytných dokumentů a přechod od papírových systémů k digitálním. Přechod na bezuhlíkovou logistiku a spolupráce s partnery s cílem zajistit správné ekologické postupy v celém dodavatelském řetězci jsou dalšími oblastmi, kde mohou společnosti zavádět ekologické postupy.

Dále je třeba, aby se společnosti zabývaly rozmanitostí a inkluzí na pracovišti, protože zaměstnanci jsou stále více obeznámeni se systémovou diskriminací, která stále pokračuje v důsledku zastaralých firemních praktik. Součástí uplatňování společenské odpovědnosti podniků je snaha o respektování lidských práv a podpora rozmanitosti při náboru zaměstnanců a tvorbě strategií v oblasti lidských zdrojů s cílem vytvořit svobodnou a otevřenou organizační kulturu. Zaměstnanci rovněž požadují větší podíl na rozhodování. Dochází proto k nárůstu odborových aktivit a aktivnějšímu zpochybňování podnikových praktik, které podle jejich názoru ohrožují jejich hodnoty a zaměstnání.

Jako třetí prioritu by měly podniky uvážit, jak mohou posunout hranice svého odvětví, aby zlepšily kvalitu života. Podle společnosti Epson znamená vytváření a poskytování řešení pro digitalizaci, spolupráci a automatizaci, že jak těžký průmysl, tak průmyslová výroba, kanceláře a vzdělávací prostředí mohou těžit například ze snížení nedostatku pracovních sil, zkrácení dodavatelských řetězců a zlepšení vzdáleného spojení a spolupráce.

V neposlední řadě mohou společnosti, a to i ty s globální působností, přispět ke změně společenství, v němž působí. Může to být formou darů, podpory místních charitativních nebo neziskových organizací a také partnerství s jinými podniky nebo skupinami v komunitě, které slouží místním programům. Například letos společnost Epson darovala více než 700 tiskáren znevýhodněným školám na Blízkém východě a v Africe. Produkty věnovala také charitativní nadaci Usaina Bolta na Jamajce.

Uvědomělé společnosti jdou příkladem

Společnost Patagonia, označovaná za „průkopníka“ uvědomělého kapitalismu, není typickou organizací, která nutí spotřebitele k neustálému nákupu nového oblečení. Místo toho věří ve vytváření vysoce kvalitního oblečení a vybavení, které lze používat po generace a předávat jej dál.

Má největší středisko na opravu oděvů v Severní Americe, které podporuje její program oprav „Ironclad Guarantee“. Kromě toho společnost Patagonia každoročně věnuje 100 % svých příjmů z Black Friday, což je pro maloobchodníky nejdůležitější den v kalendářním roce, místním neziskovým organizacím.

Také společnost Google vytvořila kulturu zaměřenou na kreativitu, individualitu, posílení postavení a filantropickou odpovědnost. Tento technologický gigant v průběhu let financoval spoustu neziskových projektů, včetně iniciativy BRAID (Building, Recruiting, And Inclusion for Diversity), jejímž cílem je zvýšit počet žen a lidí s různou barvou pleti, kteří studují informatiku. Dalším příkladem je Code for America, projekt bojující proti chudobě, který propojuje americké uchazeče o zaměstnání s odbornou přípravou a podporou.

Tlak na změnu se stupňuje již několik let. A protože se uvědomělé spotřebitelské chování stále více dostává do popředí, musí společnosti reagovat na měnící se potřeby světové populace a ekonomiky. Budoucnost vyžaduje změnu hodnot a chování, v němž korporace působí v globálním měřítku. To zahrnuje přehodnocení a transformaci od „tradičního“ modelu orientovanému na byznys směrem k cirkulárnějšímu, etickému a holistickému způsobu fungování. Korporace musí zohlednit společenskou odpovědnost, kterou mají vůči planetě a lidem na celém světě, aby vytvořily trvalý vztah založený na transparentnosti, odpovědnosti a etice.

Stále více firem se rozhoduje stát se uvědomělou společností. Například Epson obohacuje životy, komunity a organizace tím, že se zaměřuje na spravedlivý zisk namísto nadměrného růstu příjmů. Zavazuje se také podporovat udržitelnou společnost prostřednictvím otevřených partnerství a spolupráce, spolupracuje s charitativními organizacemi a daruje výrobky pro použití ve školách. Jsem rád, že mohu pracovat pro organizaci, která skutečně podporuje společenské cíle a cíle udržitelnosti.

Není pochyb o tom, že budoucnost firemního světa budou utvářet ti, kteří prosazují étos uvědomělosti, obhajují udržitelné strategie a společensky odpovědné postupy, aby v konečném důsledku učinili svět lepším místem. 

Nepochybuji o tom, že Epson bude patřit do této skupiny.