Uměleckoprůmyslové museum oživuje negativy Josefa Sudka se skenery Epson

Uměleckoprůmyslové museum v Praze sbírá a uchovává minulost a současnost uměleckého řemesla, užitého umění a designu. Věnuje se také digitalizaci sbírkových předmětů. Náročné požadavky na digitalizaci negativů a fotografií od významného českého fotografa Josefa Sudka a jiných umělců nejlépe splnily skenery Epson se softwarem SilverFast

Cílem Uměleckoprůmyslového musea v Praze je shromáždit a uchovat budoucím generacím, co nejvíce artefaktů uměleckého řemesla, užitého umění a designu, a to v  nejlepším možném stavu. Nejen při práci s negativy je tedy důležité dodržovat mnoho postupů, zásad a  nařízení daných ministerstvem kultury. Jelikož se jedná o historické předměty, které jsou citlivé vůči různým vlivům, je nutné při práci s nimi dbát zvýšené opatrnosti, aby se během procesu nikterak nepoškodily. Důležitý je tak i výběr správného zařízení, pomocí kterého se předměty digitalizují.

Momentálně se v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, kromě jiných velmi významných projektů, věnují projektu digitalizace části sbírky opravdového velikána – významného českého fotografa Josefa Sudka (1896 – 1976). K dispozici mají téměř 27 000 negativů, které autorova sestra Božena tomuto muzeu věnovala. Nejen z tohoto důvodu tak v UPM řešili otázku, jaké zařízení zvolit, aby byl výsledný efekt co nejpřesnější a splňoval všechna kritéria.

„Díky potřebě skenovat velké množství negativů různých formátů i materiálového složení, jsme sháněli nějaký skener, který by dokázal kvalitně nasnímat negativy, a jeden z mála cenově dostupných na našem trhu byl právě Epson Perfection V 850 Pro, který nám vyhovoval kvalitou skenů, způsobem skenování i a druhem osvitové lampy. Veškeré tyto parametry pro nás byly důležité, protože hrají při práci se sbírkovými předměty zásadní roli,“ uvedla za Uměleckoprůmyslové museum, Bc. Martina Chadimová, zástupce vedoucího a restaurátorka papíru.

V rámci digitalizace sbírek bylo ale nutné rovněž řešit otázku digitalizace větších formátů negativů, a tak se museum rozhodlo pořídit i druhý skener, tentokrát většího formátu, konkrétně Epson Expression 12000XL Pro. „Tento skener je opravdu velmi nápomocný. Vzhledem k celkovému množství téměř 30 000 negativů a četnému zastoupení velkých formátů, je výhodou, že se dají skenovat i větší negativy najednou.  Vyhovuje nám vysoké rozlišení, které odpovídá náročným grafickým aplikacím. S moderními funkcemi Epson Scan, LED zdrojem světla v kombinaci s vynikajícím softwarem SilverFast 9 nabízí tento grafický skener vynikající digitalizaci obrazu v různých velikostech do formátu A3,“ doplňuje Martina Chadimová.

Příprava HW pro samotnou digitalizaci negativů není ani zdaleka tak jednoduchý proces, jak by se mohlo zdát. „Jsme moc rádi, že pan Martin Lucký, Pre/Post Sales Specialist ze společnosti Epson CZSK byl tak laskavý, že když se záležitost s nabytím skeneru, zejména díky jeho pomoci (a za velkého přispění MgA. Petra Šálka) realizovala, tak ještě přijel, skener nainstaloval a zkontroloval, že vše funguje, jak má. Udělal nám také základní školení, abychom věděli, jakým způsobem se skenerem pracovat a tím vším nám velmi pomohl,“ uvádí Martina Chadimová.

Protože v museu je nutné dodržet určité požadavky na kvalitu digitalizace, rozhodli se po konzultaci s renomovaným fotografem Petrem Šálkem, který kromě spolupráce s firmou Epson je taktéž ambasadorem firmy LaserSoft, rovněž pro pořízení skenovacího softwaru SilverFast.

„Skenovací software SilverFast je individuálně přizpůsoben stovkám různých modelů skenerů a z každého přístroje vytěží maximální kvalitu. Velkým počtem funkcí často předčí SilverFast výsledky softwarů poskytovaných samotnými výrobci skenerů. Velikou výhodou softwaru SilverFast je, že Vás procesem skenování provede pomocí aplikace WorkflowPilot, která vám pomůže dosáhnout toho nejlepšího požadovaného výsledku.“ říká Petr Šálek.

Při skenování je pro každý jednotlivý negativ zapotřebí upravit nastavení skeneru. Obecně je možné zvolit, v jakém ze dvou režimů – barevném nebo černobílém – bude sken proveden, což je to, co může uživatelům práci velmi usnadnit. Normy ministerstva kultury však vyžadují použití barevného režimu i u tzv. černobílých negativů, a to z toho důvodu, že historické černobílé negativy se časem zabarvují do různých barevných tónů, nebo mohou být retušované atd.  Pro účely uchování obrazu je ale nutné, aby data byla uložena v „syrovém“ stavu, tedy ve stavu, který je nejbližší autorovu záměru a nepozměňuje jeho ztvárnění. Využitím černobílého režimu by obraz mohl ztratit některé autorovy úpravy, či hloubku obrazu, a porušit tak autenticitu díla.

Vzhledem k velkému množství negativů a složitému procesu jejich přípravy před samotným skenováním se předpokládá, že tento projekt bude Uměleckoprůmyslovému museu trvat několik let. Po jeho dokončení budou ale s největší pravděpodobností digitalizované předlohy zpřístupněny veřejnosti. Otázkou je, zda se zveřejní celá sbírka, nebo část zůstane pouze badatelům.